Vstupuji do života
Abstinující alkoholik a kněz z azylového domu. Vítejte v mém meziprostoru, kde dokonalost nehraje žádnou roli a kde milost prostě musí stačit.
Z BISKUPSKÉHO APARTMÁ NA ŽELEZNOU POSTEL
Od roku 1998 do roku 2021 jsem kněžský talár, štólu i zlatý biskupský řetěz. Pod vznosnými slovy církevní instituce ale byla jen prázdnota, tma a strach, duše sevřená úzkostí. Tam někde začaly mé temné noci. Prošel jsem peklem, ztratil jsem všechno, co definovalo mou vnější identitu, a spadl jsem na samotné dno jako těžký alkoholik - rozhádaný ze světem, trapný, ulhaný a bez jakékoliv naděje.
Dnes žiju v azylovém domě v pražském Karlíně. Můj svět se scvrknul na železnou postel, nad kterou visí roztržený růženec – dar z lepších časů. Na nočním stolku mám nabíječku na telefon a Bibli. V zásuvce leží Dýchání pod vodou (skvělá knížka od Richarda Rohra) a můj deník, do kterého v noci zapisuji sny, básničky a taky přímluvy za lidi, kteří mne o to požádají.

Kolem mě v azyláku občas procházejí lidé pod vlivem alkoholu a drog. Dívám se na ně se soucitem, ale zároveň si uvědomuju jak moc je to nebezpečný. Nemám nic materiálního (snad kromě svých dluhů, který mi pomáhá řešit Člověk v Tísni). V této zasloužené chudobě dávám tiché sbohem církevní mašinerii a volím si vnitřní svobodu a lásku. Ono také nic jinýho zapotřebí vlastně není. Ale nebyla by to tak docela pravda, protože jsou tu lidi, který mi pomohli a pomáhaj a za jejichž podporu jsem neobyčejně vděčný.
Vždycky jsem se cítíl být knězem a tohle povolání, opravdický vnitřní hlas a hlad po něm, tady prostě je, je to nesmazatelná pečeť. Moje praxe dneska není u oltářů, ale spíš u popelnic, kde se ráno setkáváme s dalšíma lidma a modlíme se růženec, pak si dáme kafe, cigaretu a vyrážíme každý po své práci, doktorech nebo úřadech.
Stýská se mi po službě u oltáře, ale moje dnešní pastorační praxe se přesunula tam, kam církev málokdy dohlédne – do kanálů lidské existence, na dno. A tam je asi taky moje místo. Základní přehled pro vás o to, co mám a není to vůbec málo:
Pracovna: Nemám kancelář. Knihy a teologii studuji ve veřejné knihovně, texty na web a maily vyřizuju po kavárnách, kde je k dispozici Wi-Fi.
Obživa: Když mi to fyzické zdraví dovolí, beru jakoukoliv práci. Hrabu trávu na zahradách, čistím pokladničky pro Charitu, zametám tramvajové pásy nebo uklízím na benzínkách. V každém tom pohybu s koštětem je skrytá hra, kontemplativní modlitba i něco užitečnýho pro druhý. Zametání mě baví!
Kostely: Mým chrámem jsou pražské lesy, parky, místa u řeky, studánky, ale taky kostely, který mám moc rád, ať už je to Jezulátko, Cyril a Metoděj nebo Ignác. Tam přináším bolesti své i těch, které potkávám.
Hledám novou šanci a stabilitu. Momentálně však bojuju i o prostředky na vlastní bydlení a psychoterapii, která mi nesmírně chybí, ale už na ni zkrátka nemám. Nechci ale lítost. Toužím po sdílení a partnerství. Patřím mezi ty, které Nadia Bolz-Weber nazývá spiritual misfits – duchovní vyvrženci, krásní ztroskotanci, kteří vědí, že milost je taky pro ty, co věci neumí a nezvládají.

Pokud prožíváte svou vlastní temnou noc, pokud jste selhali, ztroskotali, nebo prostě jen hledáte hloubku tam, kde instituce nabízejí jen prázdné fráze, nejste v tom sami. Nabízím vám své zraněné uzdravování.
Můžete se zapojit nebo mě podpořit třemi způsoby:
NAPIŠTE MI SVÉ MODLITEBNÍ ÚMYSLY
Každý týden nosím k lesním studánkám a do kapličky bolesti celého světa. Pokud procházíte nemocí, krizí, nebo se bojíte o někoho blízkého, napište mi do formuláře. Vaše jména a příběhy vezmu s sebou do ticha. 👉 [Formulář: Prosba o modlitbu za nemocné a zraněné]
BUĎTE SOUČÁSTÍ KOMUNITY NA SUBSTACKU
Zde buduji společenství bez dogmat. Každý týden zde publikuji hluboké textové eseje, audio meditace pro vaše temné noci a exkluzivní kapitoly z mé připravované knihy Daniel a jiné. Vaše placené předplatné mi pomáhá přežít a psát dál. 👉 [Vstoupit do Komunity RM na Substacku]
KUPTE MI KAFE
Každý jednorázový příspěvek přes platformu Ko-fi nebo Buy Me a Coffee je pro mě v této fázi přímým záchranným lanem. Pomáhá mi pokrýt náklady na psychoterapii, abych mohl mít dost síly pro doprovázení druhých. 👉 [Podpořit Filipa na Ko-fi nebo Buy Me a Coffee]
Tma zcela jistě nezmizí tak, že jí zmlátíte holí nebo rozstřílíte či zkopete. Mnohem efektivnější je zapálit svíčku nebo vybourat zeď a vsadit tam okno.
